KLUB PŘÁTEL ZAKRSLÝCH TEDDY

Deníček Teddíků od chovatelky Jany Pišínové z CHS Teddy z HK :)

 

Březen 2008

  

Umřel nám králíček koupený ze ZVERIMEXu. Byli jsme nešťastní, a protože jsme si nedokázali představit, že bychom už byli bez zvířátka, začala jsem se poohlížet na webových stránkách po chovatelských stanicích zakrslých králíčků. Jen z důvodu, abychom po té bolestné události měli jakousi jistotu, odkud králíček pochází a že je zdravý.

 

A objevila jsem „teddýsky“ 

V reálu jsem je nikdy neviděla, ale naprosto mě nadchli. Nastal však další problém. Zjistila jsem, že sehnat miminko zakrslého teddyho nebude nic jednoduchého, všude byla miminka u plánovaných vrhů rezervována dlouho, dlouho dopředu.

Ale štěstí se na nás usmálo a měli jsme rezervaci!!!  Kluka. Každý den jsme sledovali webové stránky a těšili se na každou novou fotečku toho našeho „teddyho“.

 
26.4.2008

Nastal dlouho očekávaný den D.

Den, kdy jsme si my, páníčci, jeli pro našeho Matýska, zakrslého teddyho, do CHS Náchodsko. Už jsme se nemohli dočkat.

Páníček, což je jinak důstojný pán, věku spíše mírně pokročilého, nemohl dospat a „blbnul“ už od pěti ráno, panička sice spala jak zabitá, ale se sny plných hopsajících králíčků.

Našim tajným přáním bylo to, aby se to naše králičí miminko na nás těšilo stejně, tak jako my na něj.

A pak jsme ho uviděli.  Našeho Matýska, naše králičí miminko. Chlupatou kouli s neuvěřitelně heboučkou srstí. Hned jsme ho dostali na pochování a bylo jasné, že tohoto se nenabažíme nikdy. Od své chovatelky byl na chování a mazlení naučený, ale už se těšíme, jak ho rozmazlíme ještě víc.
 

Doma.

Obrazek

 

Ve svém novém domečku se Matýsek aklimatizoval během 15 minut, takže po této z jeho strany rozvážné čtvrthodince začal řádit jako čertík.

Další Matýskovou snahou bylo přerovnat rozestavění uvnitř klece a pak následoval tělocvik – sprint přes celou klec: směr záchůdek do boudičky a zpět. Trošku nás to poděsilo, zda není něčím stresován, ale v dalším momentě s sebou z výšky mrsknul doprostřed klece a s gustem, po tom sportovním výkonu, odpočíval. Naprosto spokojený teddy.

 

27.4.2008

Ráno.

První cesta z postele: podívat se na Matýska. A hned bylo jasné, že noc byla bouřlivá. „Přerovnal“, co se přerovnat dalo, miska prázdná kromě pár granulí, které byly pečlivě vybrány – nejspíš mu nechutnaly (a rozhodně tam neměl krmení málo) a bobky byly naprosto všude včetně střechy boudičky – kromě záchůdku. Tam nebyl bobek ani jeden.   Takže nám vyvstává dilema: „jak tu živelnou potvůrku naučit na záchůdek?“ Chovatelka tvrdila, že je na záchůdek zvyklý – a jak jsme mohli u ní vidět, byl králíčky ke svému účelu používán. U nás se Mates zatím rozhodl jinak.

 

Dopoledne.

Zkusili jsme Matýska nechat proběhnout po bytě. Nejdříve pochovali, pomazlili a pak dali do druhého, nízkého obdélníkového záchůdku určeného k vykonávání potřeb, až bude mít Mates výběh po bytě. Ale ouvej. Ven se mu zatím nechtělo. Uvidíme příště.

Večer.
To už lítal po bytě jak neřízená střela, všechno „oňufával“, no prostě se rozkoukal.
 

28.4.2008

Den lumpačení.

Myslím, že Matýsek celý den trénoval, aby nám po návratu z práce předvedl, co vymyslel za lumpárnu. V kleci má dvě napáječky. Každou jinou. Jedna je uchycena zvnějšku klece, druhou lze připevnit „zacvaknutím“ a pootočením mezi dráty a je uvnitř klece. A právě ta se ukázala jako obrovský zdroj zábavy. Po našem příchodu z práce ležela napáječka na zemi. Tak jsme ji znovu přichytili, ale toto umístění nemělo dlouhé trvání. Matýsek ji bravurně „sundal“ a následně s obrovským zaujetím „přepral“. HURÁ, HURÁ, Matýsek je vítěz…!!!
 
První úspěch.

Matýsek začal používat záchůdek, bobky byly v kleci už jen tu a tam.

 

1.5.2008

První máj.

Den volna, den, kdy budeme u Matýska.  Matýsek se nejdříve ráno dokonale pomazlil a pak dostal novou hračku. Roličku od toaletního papíru.. To byla divočina!!!  Roličku honil po celé kleci, až ho ta akce natolik unavila, že s sebou plácnul jak dlouhý, tak široký doprostřed klece a lehce si zdřímnul. Akce byla natolik divoká, že na stěně za klecí zůstaly přichyceny dva bobky, ačkoli měl klec právě vyčištěnou. No prostě divoký srandovní mazlivý a neuvěřitelně miloučký králíček – čuňátko.

 

 

6.6.2008

 

Dovezli jsme si s velkou slávou naši první samičku Pepi z Drinopolu

Cestu Pepi zvládla na výbornou, po přestěhování do klece zmizela v boudičce, ale již za chvíli vyběhla ven a začala prozkoumávat okolí.

 

 

Co králíček, to naprosto jiná povaha.

Mates je prostě náš „Kraken“: svéhlavý, dominantní, rád se proběhne, ale skákat se mu moc nechce.

Zato Pepi se projevila jako pravá ženská.  Je naprosto neuvěřitelně zvědavá. Průzkumnice a hlavně skokanka! Nejdříve si obhlídla svoji klec, pak se bez obav pustila do sena a krmení. Druhý den už čile pobíhala po kleci. Je fakt, že ještě plně nepřivykla běžnému chodu domácnosti, takže při nezvyklém zvuku „zmizí“ v boudičce, ale reaguje na hlasy, a to se hned jde podívat, co se venku děje. 

 

 

 Navečer jsme jen zběžně koukli do klece, co dělá Pepi a…!!! Pepi nikde! Rychlý pohled do boudičky… a také nic! A pak jsme ji uviděli. Hověla si VEVNITŘ seníčku a v klidu si chroustala seno. Dost nás to poděsilo, jestli tam chudák neskočila a teď nemůže ven, ale hned na to nám předvedla, že ven klidně může. A to elegantním skokem na boudičku. Tak se tam také dostala: z boudičky se protáhla bokem do seníčku, horem by to nešlo. Tak jsem seníček hned rychle přestěhovala, aby se napříště náhodou tímto kaskadérským kouskem nezranila.

 

 

 

Večer.

Večer jsme Pepi poprvé pustili proběhnout se po obýváku. To tedy byl průzkum: Centimetr po centimetru po celém pokoji, podívat se, kam by se eventuelně dalo vlézt, kam by se dalo vyskočit, co by se mohlo ohlodat, co by se mohlo okusit, oběhla Matesovu klec, objevila Matýskovu prolejzačku a hned si ji několikrát vyzkoušela a zjevně oblíbila. Holka jedna zvědavá!

Tak nám došlo, že ta na první pohled něžňounká holčička bude pořádná divoška. Vyzkoušela si hned také Matýskův „venkovní záchůdek“. A pak jsme si ji vzali na mazlení… a mazlila se a mazlila…

 

 

 

První kontakt.

S velkou opatrností jsme vypustili ven i Matýska.

Očichali se ... a v Matesovi se probudily hormony.  Takže jsme honem Pepi dali do klece a pak to tedy byl cvrkot. Mates se proměnil v neřízenou střelu. Tryskem s nosem u podlahy „objel“ celou místnost, kde se vyskytovala Pepi    (a ta se vyskytovala všude), pak se pokoušel nejdřív prohrabat do druhé klece, pak prokousat, pak se téměř nosem přilepil na mě, protože jsem ji předtím chovala a on ji ze mne cítil. V záchůdku se choval jak pomatený, ale mělo to jednu výhodu pro nás – své potřeby konal právě tam.

Pepi zachovala klid. Jen zvědavě koukala ven skrze mříže, co se to venku děje – a Matesa tím přiváděla k šílenství. Matýska jsme nakonec museli dát zpátky do klece a pak to tedy byl pohled jak z romantického filmu. Matýsek seděl na jedné straně klece, přes mříže toužebně hleděl na Pepi, Pepi na druhé straně mříží - zvědavě si prohlížejíc Matesa.

... jedno oko by dojetím nezůstalo suché!

 

 

Neděle 8.6.2008

 

"Provokatérka"

 

V neděli následovalo něco podobného. Mates byl neskutečně aktivní a k tomu vzorný, už žádné čůrání mimo záchůdek. (Pěkně žárlí a bojuje o naši přízeň.) Ale jakmile jsme ho dali do klece a vzali si Pepi, pokoušel se z klece probourat. Když se Pepi dostatečně proběhla (je fakt, že dostatečné to bylo hlavně pro nás, protože pobíhala s takovým zápalem, že jsme nesačili registrovat, kde se zrovinka nachází), šla zpátky do klece a Matesovi jsme konečně znovu otevřeli. Ale kdepak Matýsek. Už neměl zájem o žádné běhání. Jako oddaný pejsek si lehl za Pepinu klec a pečlivě si ji hlídal!   Večer, když zase šli na střídačku ven, se Pepi projevila jako pořádná provokatérka. Mates se mohl zbláznit, Pepi se producírovala ...jen tak mimochodem... kolem jeho klece a jako vrchol bylo, když mu šla užírat seno z JEHO seníčku.

 

Obrazek

 

Mates vysílal po Pepi toužebné pohledy.... 

Obrazek

 

Obrazek

 

13.6.2008

 

První společný týden Matýska a Pepi.

 

Je to až neuvěřitelné, co se stalo s Matýskem. Z toho paličatého svéhlavého puberťáka máme doma najednou neuvěřitelně mazlivého a čistotného králíčka.

A jak to vypadá teď? Jakmile teď Matýskovi otevřeme dvířka klece, jeho první cesta vede na záchůdek, kde vykoná potřeby. Pak si jde pro hodně dlouhé mazlení a když lehce naznačí, že už mu "šišmání" stačí, následuje opět cesta na záchůdek a vykonání potřeb. Prostě vzorňák. 

A pak… obíhá klec Pepi a oddaně ji sleduje.

 

Zato Pepi! To je divočina!

Pepi je opravdu velmi svérázná králičí holčička! Mazlení zatím moc nedá, po dvou minutkách už se vrtí a kouká, kam by skočila, co by mohla obhlédnout a prozkoumat. Jo, pohopkat si po bytě, to se jí líbí.

 

A Pepi v kleci?

Kolikrát jsme se šli podívat, co je to za zvuky, které se odtud linou… To nic, to je jen Pepi! Všechno totiž Pepi dělá s takovou vervou, že to u tak něžného, droboučkého a roztomilého tvorečka překvapuje.

Pití? To se vždy podobá souboji s trubičkou z napáječky, pacičkami do napáječky mlátí, trubičku kouše.

Jídlo? To je to samé! Do misky by Pepi nejraději vlezla celá, jenže se tam nevejde, tak se tam nacpe alespoň předními packami.

A seno? Proč ho baštit obyčejně, když to jde s tělocvikem. Nejradši má totiž možnost vyskočit si do seníčku, pěkně se tam zahrabat a užírat svrchu, žádné nudné tahání sena spořádaně spodem! Poprvé jsem se hrozně vyděsila a měla jsem strach, aby si Pepi neublížila, když do seníčku tak kaskadérsky skáče. Dala jsem jí seníček níže, no, Pepi ho hned vzteky „sundala“ a seno lítalo všude kolem. Takže jsem polohu seníčku jen drobet poupravila, aby se Pepi nezranila, ale mohla si v pohodě řádit.

 

 

3.5.2008

 

Rodeo.

 

Z králičího miminka nám roste pořádný puberťák. Zamiloval si výběh po obýváku a už přišel na to, jak si ho vynutit. Má to vymyšlené dobře: začne „sprintovat“ po kleci s takovou vervou, že lítá naprosto všechno, co není připevněné. Takže vzduchem lítá seno, ze záchůdku podestýlka i s bobky, z misky krmení a při tom všem zmatku stíhá Mates po očku pozorovat, co my na to, co ještě vydržíme.

 

Áááá, a konečně venku. Konečně pořádný výběh…

Konečně prostor.

 

Prostor, to je něco, tam se dá vyvádět věcí, tam se dají provozovat takové lumpačiny…

Jako třeba sprint po plovoucí podlaze - když ono to tak báječně klouže…, nebo rychle na koberec, kde je možnost vyzkoušet, jak rychle se dá kličkovat (co kdyby se to někdy hodilo, že?)

A těch prolejzaček… (ale to se páníčkům moc nelíbí)

A pak jedna úžasná věc. Druhý záchůdek přímo v obýváku. Tam se dá skákat a vyskakovat a skákat a vyskakovat – a skákat a vyskakovat, prostě super tělocvik!!!

Jen panička z toho neměla zrovna radost, protože podestýlka po tomto cvičení byla spíš v obýváku než v záchůdku.

Panička mě chtěla fotit a heč, skoro vždycky jsem jí ze záběru utekl.

... více na stránce "Život v obrazech"

Večer.

 

Nastala hodina H, kdy Mates v kleci ožil a evidentně se toužil proběhnout po bytě. A tak šel. Význam oblíbené filmové fráze. „Vypusťte Krakena!“ dostal s naším Matesem úplně nový rozměr.

Obývák se záhy proměnil v dostihovou dráhu. Nejdřív na dostihy překážkové bez překážek, protože Mates „dribloval jak kybernetická myška“, následně v dostihy rovinné, kdy se nejdříve sprintem rozběhl po koberci a pak následoval dlouhý skluz po laminátové podlaze. Nejvíce to připomínalo jízdu na bobech po rovině... Nejdříve jsme si mysleli, že to chudáčkovi podkluzuje, ale když to provedl třikrát po sobě po naprosto stejné dráze a na START se vrátil přes půlku obýváku, bylo jasné, že se Mates takto úžasně baví.

Po více jak půlhodině divočení sám přihopkal a jasně dal najevo, že teď je na řadě mazlení. Což se také stalo.

 

A ouha. Mates se rozhodl, že klec je pro něho malá, že obývák by byl pro jeho život rozhodně příjemnější a následovaly snahy se do svého nového domečku  obýváku probourat.

 

 

Postřeh č.1. Teddy králíček se v tomto předpubertálním věku chová spíš než jako králík jako svéhlavé, ale neuvěřitelně chytré, hravé, divoké a zároveň mazlivé štěně.

 

 

9.5.2008

 

Mates roste jako z vody. Asi bychom mu měli připomínat, že je králíček ZAKRSLÝ, jen aby na to čirou náhodou nezapomněl.

 

Co se týká lumpačení, tak tady také „roste“.

Vymyslel super překážkovou dráhu za gaučem: tryskem za gaučem, oběhnout okolo velkého květináče s kávovníkem, zpátky kolem gauče, skok přes kyblík, kde má uložené seno, prolejzačkou kolem své klece a pro velký úspěch: opakovat!!!  A co nejrychleji.

A pak padnout na oblíbené místo pod křeslo a odpočívat.

 

Horší je to s bobkováním.

V kleci Matýsek používá záchůdek, jen tu a tam utrousí bobek mimo.

Ale venku. 

I když tam má záchůdek druhý, vybral si roh koberce a ten „pasoval“ na bobkovací místo mimo klec. Dávali jsme ho po každém bobku na záchůdek, dokonce jsme tuto toaletku přemístili na roh koberce – s výsledkem, že se Mates posunul s bobkováním kousek stranou. Králičí potvůrka!

 

Máte někdo vyzkoušený návod, jak teddyho v bytě naučit na záchůdek?

Mates si i skočí do klece, když má hlad, nebo potřebuje napít, ale když má potřebu, tak to neřeší.

 

Matýsek měl zase dneska svůj den.

Ráno lítal, odpoledne spinkal jak miminko a navečer už už čekal, kdy se mu otevřou dvířka od boudičky a on vyrazí ven. Slovo vyrazí naprosto odpovídalo tomu, co se pak dělo další dvě hodiny. Nejdříve se Matýsek nechal chvilku chovat a mazlit a pak nastal ten správný šrumec. Panička vytáhla fotoaparát, ale po téměř hodině „lovu beze zbraní“ ho zase odložila. Nafoceny byly jen různé bílé šmouhy, jak Mates sportoval po obýváku. Chvílemi zmizel z dohledu úplně, načež jsme ho po pečlivém průzkumu obýváku přistihli při likvidování kabelů od počítače. Tvářil se navýsost pohoršeně, že ho odháníme od tak výborné zábavy. Pak se rozhodl provozovat další cvik – a to skok do klece, v letu obrat a hned okamžitý skok zpátky do obýváku. Tento prostocvik odporoval známým zákonům fyziky, nicméně Mates se úžasně bavil.

 

10.5.2008 

Matýsek nám roste jako z vody, dneska jsme zaznamenali další "obrovský" úspěch - a to: poprvé cíleně použil toaletku v obýváku. Také jsme se znovu vážili, přibral cca 10 dkg za týden, no, prostě mu chutná.

 

Pokud jste se dostali až sem a povídání o životě roztomilého zakrslého teddy králíčka se Vám líbilo - a bude nadále sledovat zážitky našeho Matýska, můžete zvolit stránku "Nové zážitky", což je pokračování deníčku, ale aktuálně - "naruby", nové zážitky budou vždy na začátku stránky.  Jinak pokračujeme nadále takto.

 

Dneska nás Mates neskutečně vyděsil. Klec měl otevřenu, aby mohl ven, zároveň klec byla i bez horních mříží, protože jsem ji čistila a nevrátila je zpět. Matýsek byl chvilku v obýváku, chvilku uvnitř, takže jsme jen hlídali, kde se zrovna nachází, aby něco neokousal (teď se pokouší ožrat naprosto všechno).

Po chvilce neobvyklého klidu jsem jen koutkem oka mrkla, co se děje v kleci. Hrůza!!! Mates visel hlavou dolů na vnější straně klece (já v té chvíli viděla všechny svaté, jak poletují nad chudáčkem Matýskem…), no prostě jsem se neskutečně vyděsila. Mates se zase lekl, jak jsem vykřikla a seskočil dolů. Těžko říci, kdo byl v té chvíli vyděšený více. Vrhla jsem se po Matýskovi, abych mu zkontrolovala nožičky; evidentně mu nic nebylo, jen se rozhodl odejít z klece zase jiným způsobem – horem. 

Už vím, že v rámci bezpečí budu muset nechat horní mříž na svém místě.

 

Večer.

Mates začal „zlobit“. Vypadalo to, že obývák má již dostatečně prozkoumaný a vymýšlel, co by se ještě dalo podniknout. V nestřežené chvíli se mu podařilo okousat lištu od laminátové podlahy a tak jsme si řekli, že je potřeba Matýskovi vymyslet nějakou zábavu a odvést jeho pozornost od likvidace bytu. Tak při večerním „výběhu“ v prostředku obýváku vyrostla překážková dráha složená z kartónových krabic: menší od bot a větší od banánů. Super nápad! Mates prozkoumával, obíhal, sprintoval, kličkoval, skákal… prostě radost pohledět na spokojeného králíčka.

 

 

11.5.2008

 

 

Matýsek byl v neděli nějaký klidnější, hodně pospával a i když měl otevřeno, šel ven jen na chvilinku a pak šel spát zpátky do své klece.

Začala jsem panikařít (na základě minulé zkušenosti, kdy náš první králíček Ferdásek zemřel za půl dne od prvních příznaků nemoci). Takže Matýsek byl celý den neustále pod kontrolou, pořád jsme ho sledovali, jestli chudáčkovi něco není a on spal a baštil a spal a baštil.

 

Probral se až kolem deváté večer a pak! To byla mela!  Musel spálit energii, kterou nabral přes celý den. Takže následovaly tři hodiny naprostého šílenství: běh se skluzem, běh s kličkováním, sprint, skoky do dálky, do výšky, s otočkou ve vzduchu, s otočkou při dopadu, s otočkou kolem své osy a pak různé kombinace toho všeho dohromady.

Bylo to podstatně zábavnější než televize, ale také únavnější. Já odpadla v jedenáct, páníček vydržel do půlnoci – a Mates by klidně řádil dál.

 

 

 

 

12.5.2008

 

 

Nejdříve bych chtěla poděkovat všem za milé komentáře a paní Aleně za typ na vytvoření „zábavního centra“ pro králíčka. Hned jsme se podle toho zařídili: do stávající kartónové krabice vyřízli otvory, jeden na „jentaktak prolezení“, druhý širší a nizoučký na „plížením plazením vpřed“, dovnitř naházeli roličky od ubrousků a toaletního papíru a další kousací blbiny a nechali Matese, ať se snaží. A vypadalo to, že TOHLE bude zábava na hodně dlouho. Největší sranda byla, když se Matýsek poprvé snažil protáhnout otvorem dovnitř a pak i ven. Šlo to ztěžka, až jsme se bála, jestli jsem ty díry neudělala příliš malé. Prolezl, jen musel přijít na to jak. Následně Mates vyzkoušel způsob účinnější a to: vzít to s rozběhem. Jen se trefit… Ale když se trefil, tak po břiše projel přes celou krabici a tou druhou dírou vyjel zase ven...

 

Stále ale největší zábavou zůstává obíhačka (co nejrychleji!) kolem klece s pokusy si „hlodnout“ do podlahové lišty nebo kousnout do kablíku od reproduktoru. Ten ho přitahuje neskutečně. A když se nikdo nedívá, zkouší si zvenku za klecí vyhrabat v laminátové podlaze aspoň malinkou noru...

 

17.5.2008

Mates se nám před očima mění. Už to není ta chlupatá roztomilá kulička, ale začíná z něj vyrůstat hodně osobitý králík, navíc teď s rychle nabíhající pubertou a s tím spojenými náladami, nápady, vrtochy.

 

Jak teď vypadá Matýskův den?

 

 

Ráno.

Ráno, jen co někdo vstane, Mates začíná lomcovat s dvířky od klece a „jemně“ tak naznačuje, že by jsme ho mohli pustit ven.

To slovíčko jemně je opravdu jen v uvozovkách, protože jakmile pochopí, že se mu páníčci nebudou minimálně hodinu věnovat, protože musí do práce, z klece začne lítat všechno ven kromě krmení, to si Mates hlídá opravdu pečlivě.

Pak následuje rvačka, protože se mu snažím nasypat krmení na den, zatímco on se snaží dostat ven. Když to nejde, trucuje a „nemluví s námi“.

 

 

Odpoledne.

První naše cesta vede za Matýskem. A ouha. Mates během dne provedl v kleci důkladné změny. Přestěhoval záchůdek z rohu do prostředka klece, ohrnul kobereček a je jasně vidět, že se z klece snažil prohrabat.

Otvíráme tedy dvířka a Mates, jen tak mimochodem, uraženě, jako by nám dělal laskavost, vyskakuje ven. Načež nastává doba přepečlivého hlídání, protože jinak Mates ohryže, co se dá. A hlavně. Ta chlupatá potvora, která už bez problémů chodila v obýváku na záchůdek a v kleci je to pro něj samozřejmost, začala bobkovat po celém obýváku. Nevím, co si mám o tom myslet. Prostě lítá a trousí. Jako kdyby to dělal schválně.

 

Večer.

Večer je ve znamení divočení. Tedy myslím divočení králičí. Mates lítá po obýváku takovým stylem, že pomalu ani nestačíme sledovat, kde zrovna je. Chvílemi s sebou praští pod křeslo a nabírá síly na další sportování. Pokud si ho po dvou hodinách (nebo i déle) dovolíme dát zpátky do klece, trucuje a dělá uraženého králíka. Dostává krmení - granule a taky zelené krmení. Miluje bylinky, největším hitem je máta a lístky echinacei, ale dá si s obrovskou chutí říct i u meduňky, majoránky nebo dobromyslu. Takové ty "normální králičí ňamky" - mrkev atd... Matýsek moc nemusí.

 

 

17.5.2008

 

Mates se dnes vážil. 860g.

A taky mi už podruhé provedl pěknou sičárnu. Přišel si pro pomazlení, tak jsem si ho vzala na sebe, on se přitulil – a hryzl mě. Po té, co se mě snažil pořád okusovat, vzal si ho páníček, a s ním se mazlil celou hodinu!

Potvora jedna nevděčná!

 

18.5.2008

 

Tak jsme byli na očkování. Pani doktorka byla velice pečlivá, Matýska prohlédla, poslechla srdíčko, změřila teplotu (tak to se Matýskovi vůbec nelíbilo), podívala se na zoubky, aplikovala očkovací látku – a jeli jsme domů. Mates se schoval do boudičky trucoval. Ani večer nebylo žádné rodeo, nechal se jen chvilku pomazlit, ale nechtělo se mu běhat a šel zpátky do boudičky. Byl takový chudáček „povadlý“… jen aby mu bylo lépe.

 

 

24.5.2008

 

 

Z Matesa roste opravdu králičí osobnost. Dává nám naprosto jasně najevo, co chce, a když to nedostane, pořádně trucuje. Jo, puberťák, co si hraje na Pana Králíka. 

 

Velkým sportem přes noc a přes den, kdy jsme v práci, se pro Matýska stalo stěhování toaletky z rohu doprostřed klece; dále vždy sroloval kobereček, který má POD vším v kleci a zatím se mi nepodařilo pochopit, jak to dokázal. Když toaletku nejenom že dostal doprostřed klece, ale ještě ji začal převracet, vymyslela jsem protitah a toaletku přichytila ke kleci. Mates to pojal jako urážku a „nemluvil“ s námi! 

 

Podvečery v obýváku jsou opravdu netradiční oproti životu v běžné domácnosti. Mates je „vypuštěn“ a hned všichni tři (syn, Miloš a já) necháváme všeho a hlídáme králíka! Mates reaguje na lusknutí prsty, když dělá něco, co nesmí (ohryzávání nábytku a podlahových lišt nebo když si to nasměruje ke kabelům od počítače), ale to ho neodradí od toho, aby to neustále nezkoušel.

 

Jeden den v týdnu byl naprosto vzorný. Byl venku 4 hodiny, běhal, mazlil se a hlavně chodil vzorně na záchůdek, takže žádné bobky po obýváku. Den nato řádil tak, že na záchůdek nějak zapomněl… a bobky byly všude.

 

Takže ne, že NEUMÍ, ale NECHCE, potvora!

 

 

A pak ještě jeden zážitek.

Rozhodla jsem se vyluxovat. Mates nechtěl do klece, tak jsem vytáhla vysavač s tím, že jakmile ho pustím, Matýsek se bude bát a půjde do klece sám. Jenže! Mates mi vystartoval po hubici od vysavače a honil ji, očividně to bral jako ohromnou zábavu.

 

 

 

NOVINKA:

 

21.-23.11.2008 se připravuje výstava v Letňanech, kde budou poprvé i Teddy králíčci. Hurá!!! Hned jsem doma vyjádřila svůj názor: pojedeme na výstavu! Na to mi bylo řečeno: „Blázníš? S Matesem? Uvědom si, že ostatní tam budou mít teddýsky, my máme KRAKENA!“

 

 

28.5.2008

"Ach ta puberta"

Víte, co je to mít doma králičího puberťáka?

 

Mates si jednoduše a prostě natvrdo prosazuje svůj názor.  Rozhodl se, že jeho klec je v takovém stavu naprosto nezajímavá a změnil ji k nepoznání. Už nemohl stěhovat toaletku, protože je přichycená ke kleci, tak se rozhodl přestěhovat všechno ostatní. A to bylo něco! Domeček byl vprostředku klece, kobereček srolovaný v rohu, seníček se podařilo Matesovi urvat, seno bylo volně rozprostřeno po celé kleci a dále naházeno v okruhu dvou metrů kolem klece. Prostě neskutečný „bordel“ po celém obýváku.

Největší šok ale byl, když jsme mu otevřeli klec, aby se mohl proběhnout. Odmítl jít z klece, evidentně byl spokojen s tou spouští, kterou způsobil. Vrchol všeho byl, když jsme se mu pokusili v kleci aspoň trošku pouklidit - ohnal se po nás zoubkama. 

 

 

Den poté to bylo úplně stejné. S jediným rozdílem. Šel ven a bobkoval naprosto neuvěřitelně. Vypadalo to, jako kdyby si to celý den schovával jen proto, aby mohl znečistit obývák. Pak po nás loupl očima a počural se. Odhaduji, že se chtěl pomstít, protože toto nikdy neudělal. Ani v kleci, ani když volně běhal. VŽDY šel na záchůdek. Až teď. A druhý den si to pěkně zopakoval! Svéhlavý puberťák!

  

 

 

31.5.2008

 

Dnes se konala velká přestavba a stěhování.

Za týden si pojedeme pro králičí teddy holčičku Pepi z Drinopolu a potřebovali jsme trošku upravit místo, kde bude mít klec. Ačkoli náš odhad byl správný, co se týká umístění, jedna důležitá věc nám utekla. Druhá klec měla jiné otvírání a tak, jak jsme to vymysleli, to prostě nešlo!!

Řešení se ukázalo vzápětí: přemístit Matýska do nové klece (i pro něj bude jednodušší „projít“ širšími dvířky) a původní Matýskovu klec pečlivě vymýt a přichystat pro Pepi.

 

Obrazek

 

Zpočátku se zdálo, že přemístění Matesovi vůbec nevadí, ale pak obhlížel svoji původní klec, díval se na zavřená dvířka, očichával - nejspíš mu to nevonělo, protože jsem klec vymyla Savem. Skoro nám ho bylo líto, jak se díval dovnitř, ale chmury zmizely, jen jak jsme viděli, jak se v nové kleci zabydlel.

 

Obrazek

 

 

2.6.2008

Puberta? Doufám, že ano, že to je puberta, a že časem odezní.

 

Protože po tom, co začal vyvádět, začaly padat něžné  výhrůžky typu: „Potvoro, půjdeš na pekáč!“

 

Ráno jsem Matýskovi nesla krmení, ale hned, jak jsem mu strčila ruku do klece, vyloženě po mě vystartoval a pořádně mě hryzl. Žádné naznačení a štípnutí, ale normálně si kousnul. A jak jsem mu sáhla na seníček, vyběhl a kousl mě podruhé. Pořádně! Vypadala jsem jak uštknutá - zoubky krásně procvakly kůži, která okamžitě natekla.

A to jsem, prosím, vstávala dříve, abych se s Matýskem ráno pomazlila!

 

Večer byl ještě katastrofálnější.

 

Hned po příchodu z práce jsme Matýskovi šli shánět větvičku na kousání a s velkou slávou mu ji donesli.

Mates se probral a začal lomcovat dvířky od klece - tak jsme ho pustili.

To, co následovalo, byl zlý sen a pro Matesa to byla otázka necelých pěti minut: Jakmile vyskočil z klece, bylo na podlaze černo, bobek vedle bobku, načež začal čůrat a ještě při čůrání se rozběhl. V okruhu dvou metrů „to“ bylo všude. ... Já byla také v okruhu dvou metrů! Moč toho našeho „miláčka“ mi kapala z obličeje, rukou, šatů… dále z nábytku, o koberci a podlaze raději ani nemluvit.

 

Tak jsme Matesa dali do klece, já se osprchovala, vytřela podlahu, vyčistila, co se dalo – a když jsem viděla, jak se Matýsek smutně kouká skrze mříže, odpustila mu a pustila ho znovu ven. Tentokrát to byla otázka minut dvou! A zase bylo načůráno všude.

To už by nevydržel ani svatý, takže Mates šel zpátky do klece. A já znovu uklízela.  

 

 

 6.6.2008

Matýsek už není sám, proto pokračování veselých příhod našeho miláčka, teddy králíčka Matýska a naší nové králičí holčičky Pepi najdete na samostané stránce  "Deníček Pepi a Matýska"

Vyhledávání

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba www stránek zdarmaWebnode